Jama – Ahimsa

Když jsem se začala zajímat o jógu, jediné co mne opravdu zajímalo, byly ásany. A myslím, že zdaleka nejsem sama, kdo u nich svou cestu jógou začínal. Pak přišlo na řadu seznamování s pojmem pranájáma. Postupně jsem zjišťovala, že ani to není vše. Proto jsem se rozhodla, že chci vědět, co všechno k hathajóze patří s tím, že to začnu brát poctivě a systematicky. Došla jsem k osmidílné stezce jógy tak, jak ji sestavil Paťandžálí. Na jejím prvním stupni je JAMA. Co to je? Jednoduše řečeno je to soubor pětice etických zásad, či chcete-li doporučení, které bychom měli dodržovat jak ve vztahu k sobě, tak ve vztahu k ostatním a ostatnímu. V podstatě poukazuje na základní negativní stránky člověka vycházející z ega, se kterými je třeba pracovat. Cílem je odstranění sobectví, které je podle jógové filozofie jednou z největších překážek.

Ale zpět k mé cestě.  Otevřela jsem jednu z knih, kde je JAMA popsána. A byla jsem s ní za pět minut hotová. Zdálo se mi to prosté, srozumitelné a měla jsem pocit, že tohle normálně dodržuji, tak JAMU mám „splněnou“.

Co je obsahem JAMY?

AHIMSÁ – první a nejdůležitější- nenásilí, neubližování. Má úvaha k ní byla rychlá: nikdy jsem nikoho nezabila a zásadně se neperu, protože na to nemám. Tečka.

SATJA – nelhaní. No občas třeba neřeknu úplně přesnou pravdu, ale protože mám pocit, že když lžu, každý to pozná a moc to ani neumím, tak asi tuhle zásadu mám vlastně taky splněnou- říkala jsem si.

ASTÉJA – nekradení. No nikdy jsem nic neukradla, ani v obchodě ani jinde, alespoň co si vzpomínám. A krást nikdy nebudu, tak hotovo.

BRAHMAČARJA – zdrženlivost. Trochu jsem se zamyslela. Asi jak v čem, ale nic takzvaně přes čáru, tak to asi taky jde.

APARIGRAHA – nehrabivost. Nemám peníze, tak jak bych mohla být hrabivá. Hotovo, vyřízeno. A pro sebe jsem to uzavřela -první stupeň není nic obtížného. Dnes se nestačím divit svému sebevědomí, ale i naivnosti a neznalosti věci! Trvalo mi dlouho (několik let) než jsem se JAMOU začala opravdu vážně zabývat. A velmi k tomu přispěla jedna z přednášek Míly Mrnuštíkové o tom, jak lze Jamu (a Nijamu) objevit ve správném praktikování jógových ásan. Teprve tehdy jsem pochopila, o čem je řeč. Znovu jsem zhodnotila celou pětici ve svém životě a zjistila jsem, že každý den některou z nich nedodržuji! Čím?

AHIMSÁ – ano nikdy jsem nezabila člověka. Ale co živý tvor? Co pavouci, ze kterých mám fóbii? Nešlo je vymést, místo rovnou zabít? A co mravenec, který mě vyrušil z odpočinku na trávě? Co násilí ve slovech, myšlenka na pomstu bezohledného řidiče, který mě předjel? A co má snaha dokázat si ve cvičení, že i přes bolest budu své tělo trápit, abych si něco dokázala. Co mé myšlenky o své marnosti? A co křičení ve chvílích hněvu? Rozumíte, o čem je řeč? AHIMSÁ je nejzákladnější z této pětice.
Dává nám nahlédnout do toho, jak různými způsoby více či méně zlí a agresivní umíme být. To neznamená „jen“ nezabíjet. To je vystříhání se jakémukoliv ubližování a pozor – jak druhým, tak i sobě! Nejen fyzicky, ale i slovem a dokonce i myšlenkou. Ve vztahu k sobě nám říká, že se máme mít rádi, ve vztahu k ostatním nás učí respektovat každého živého tvora. AHIMSÁ je silou lásky a odpuštění. Vím, že namítnete, že to někdy nejde a našli bychom jistě mnoho příkladů, o kterých bychom mohli do nekonečna diskutovat. To je úhel pohledu a i naše pokročilost. Život není jednoduchý a nikdo nám nikdy nic takového neříkal.

I já se snažím zásadu Ahimsa dodržovat a někdy dělám chyby, ale snažím se tak, jak nejlépe dovedu. A proto dnes už nezabiju pavouka, který mi vběhne do pokoje, mravence, co se objeví na stole, vracím zpátky do přírody. Nikomu v myšlenkách nepřeju nic špatného a netrápí mě zášť. Nemám už potřebu dokazovat si, že vydržím další minutu stát na hlavě, když už je to nepříjemné a tělo na mne křičí a když mě manžel rozčílí a já zas použiju slovíčka, za které se nechlubím a ještě zvedám hlas- v duchu se stydím. A moc dobře už vím že to, co mi tenkrát přišlo jasné, jsem ve skutečnosti nechápala. Násilí má různé formy, ale ničící životy, vztahy či sebe sama je vždycky. Každý den, který mi byl dán se učím být lidskou bytostí. Možná je to důvod, proč jsme my všichni vlastně tady. A jóga je moudrý rádce, který nám všem ukazuje cestu. Dejme jednomu z mistrů slovo-

Z myšlenek Sri Swamiho Šivanandy :

AHIMSA

je dokonalá neškodnost. Neznamená jen nezabíjet. Je to zdrženlivost od jakéhokoliv ubližování živé bytosti myšlenkou, slovem či činem. Ubližujeme-li jinému, ubližujeme sobě. Sloužíme-li jinému, posloužíme sobě. Ahimsa je vlastnost srdce. Ahimsa je nejvyšší láska. Je zbraní silných. Nemůže být praktikována slabochy.

MOC AHIMSY

Není větší síly nad ahimsu. Mění člověka v božstvo. Praktikování ahimsy rozvíjí srdce plným způsobem. Vyvíhjí sílu duše, čili duchovní sílu a vůli. Cvičení ahimsy Vás udělá nebojácnými.

Ahimsa není pojistka, je to vznešená ctnost. Měli by ji cvičit lidé celého světa. Když vyvinete tuto jedinou ctnost- ahimsu, všechny ostatní ctnosti se připojují sami sebou.

KDO MUŽE PROVÁDĚT AHIMSU?

Kdo je trpělivý, odpouští a je ukázněný. Když cvičíte ahimsu, musíte se vzdát urážek, napadání, výtek, kárání. Nesmíte nikomu oplácet stejným, přáti zlého, ani když jste velice provokováni. Slib ahimsy je porušen, když ukážete vůči někomu pohrdání, chováte vůči někomu nerozumnou nechutˇ nebo předsudek, jste utrhovační, povídáte špatnosti o jiných. Chováte nenávistné myšlenky. Můžete se v ahimse utvrdit jen neustálou bdělou snahou.

Příště o satje, astéje, brahmačarje a aparigraze.