Co bychom měli vědět před první hodinou jógy

Každý z nás má trochu jiný důvod, proč chce začít s cvičením jógy. Někoho prostě bolí záda, někdo má sedavé zaměstnání a cítí, že se jeho svaly hodně zkrátily a někdo třeba hledá v józe prostředek,  jak zvládat stres a být v klidu. Upřímně- ten poslední důvod má vlastně ke konceptu tradiční jógy nejblíže. Protože nahlédneme-li do historie cest jógy ( a je jich skutečně mnoho) v prvé řadě šlo o práci s myslí. Pozice (ásany)  byly zprvu pouze tzv. sedací, aby jógin zvládal trénink koncentrace potažmo meditace.Nebyl to cíl jógy, pouze prostředek, jak tohoto cíle dosáhnout. Ale zastavení všech pohybů mysli bychom si měli pamatovat jako typickou pro praxi jógy.

Moderní jóga využívá v převážné míře pouze pozitivní vliv jógového cvičení na fyzické tělo . A to je veliká škoda a dle mého názoru také nepochopení principů jógy. Ostatně problém našeho těla je většinou ve svých začátcích problémem naší hlavy- tělo je psychosomatický celek a nelze si tedy myslet, že když si protáhnu záda, bude za chvíli vše v pořádku. Rčení “ naložit si příliš na svá bedra” přece neznamená kolik unesou naše záda, ale nakolik jsme zatížily svou mysl. A věřte, že je v podstatě jednodušší dát si nohu za hlavu, než zkusit alespoň chvíli na nic nemyslet, nic neřešit.  Proč to vše zmiňuji. Chcete-li se vydat skutečnou cestou jógy, nemůžete cvičit a být myšlenkami jinde. O to půjde v první řadě. Jak to v praxi vypadá? 

Po celou dobu si své tělo snažíme uvědomovat třeba v tom, zda jsme udělali vše náležitě, kontrolujeme průběh pohybu, pozice, jaký pocit v těle je ( třeba co protahujeme nebo jak tělo dýchá) možností je mnoho.V kurzu Vás budu pomáhat informacemi, kam svou pozornost na tělo nasměrovat. Budete se prostě učit klidné pozornosti ke svému tělu. Benefitem není pouze to, že se tím vlastně učíte koncentrovat se- a tedy mít hlavu v klidu- ale zároveň budete postupně poznávat řeč svého těla. Jeho možnosti, rezervy, disbalance. A to je výchozí bod pro nápravu toho, co chcete změnit ve fyzickém těle.                                 

První zásada : klidná pozornost na tělo při jógovém cvičení.

Druhá zásada je stejně důležitá-nenásilí. Nikdy nesmíte dopustit, aby jste dělali něco, co Vám je pocitově nepříjemné, příliš intenzivní či dokonce bolestivé! Musíte se naučit naprosto respektovat možnosti Vašeho těla a na nich postupně stavět. Není to nic nového. I zde je možné zmínit staré texty – např. významný text Hathapradipika  z 15.století, kde se doslovně říká, že úsilí ničí jógu. Není to samozřejmé. Uvidíte, že něco jiného Vám bude našeptávat hlava a něco jiného Vám bude říkat Vaše tělo. Když budete násilní, Vaše mysl Vás opět přelstila- určuje Vám, co máte dělat, přestože tělo jasně říká, že to nechce. Pokud se naučíte toto rozlišovat a respektovat své tělo, bude Vaše cvičení podstatně efektivnější.

Druhá zásada- naprosté nenásilí a respekt k možnostem těla.

Třetí věc, kterou musíme zmínit je dech. Většina těch, kdo začnou cvičit jógu zjistí, že vlastně vůbec neumí správně dýchat a s dechem pracovat. Přitom dech má veliky vliv na páteř- držení těla, na naše záda ale také na naši psychiku. Opět si vypůjčím rčení :” to mu vyrazilo dech, nemohl to vydýchat.” I tady chápeme, že dech nějak reaguje na to, jak se citíme. Ale existuje i zpětná vazba- dechem mohu ovlivnit to, jak se cítím například se efektivně uklidnit. Takže chceme-li jít  jogovou cestou nemůžeme nechat dech stranou. Pravdou je, že i co se týče dechu v historii jógy se s řízeným dechem hodně pracovalo postupně i ve velmi náročných technikách. Cíl opět nechme stranou ( jakkoliv je nesmírně zajímavý) nicméně práce s dechem k tradici patří. Pro úvod je podstatné vědět, že se snažíme o nenásilné klidné, ale vědomé dýchání a to se zavřenými ústy ( platí pro začátečníky, protože v některých spec. technikách se mohou výdechy i nádechy praktikovat jinak) a dech v začátcích  ani nezadržujeme.

Třetí zásada- vědomé nenásilné dýchání  nosem.

Nikdy bychom neměli cvičit jógu po jídle- po menším nejdříve po hodině, po větším jídle jako je třeba oběd, bychom měli počkat nejméně 4 hodiny. Při józe také nepijeme (ale osvěžit sliznici malým douškem, cítíme-li sucho v ústech je samozřejmě možné). Důležité je také vyhnout se cvičení, když se necítíme dobře, nebo po lékařském zákroku ( např. trhání zubu a pod)

Čtvrtá zásada- necvičíme s plným žaludkem a když se necítíme dobře či při nemoci.

Připravte se na to, že zprvu můžete zápasit s pozorností, s tělem nebo s dechem, ale to je normální.Jógové cvičení je jako cesta, kterou si postupně a s velkou mírou trpělivosti se sebou postupně budete prošlapávat. A bude jen na Vás, jestli chcete jít dál cestou zarostlou, plnou překážek a trní, a nebo cestou, která Vám přináší radost je upravená a to jen díky Vaší píli, přístupu a již zmiňované trpělivosti. Věřím, že to zvládnete!