Pondělní sestava listopad-prosinec: zklidňování mysli a posílení koncentrace

Pataňdžáliho  jóga není cestou k fyzické dokonalosti  těla a ani zlepšení zdraví není jejím cílem, jak by se někdo mohl mylně domnívat. Tělesné pozice ( ásany) jsou pouze prostředkem k daleko vyšším cílům. Snahou v praxi jógy by mělo být postupně ovládnout roztěkanou , nepokojnou mysl na cestě k hlubokému poznání sebe sama. Znáte ten pocit, že se Vaše mysl chová jako neřízená střela, která si sama vybírá směr, kam zamíří a nejde Vám ji usměrnit či  alespoň na chvíli zastavit? Přitom dokázat zastavit „vrtění“ svých myšlenek je velmi osvobozující pocit, plný úlevy od mentálního napětí,spojený s klidem, tichem a dokonce s prožitkem štěstí v sobě. Trénink mysli by měl proto přímo navazovat na trénink těla a nebo být přímo jeho součástí. Stopy po těchto snahách můžeme nalézt již v některých upanišadách. V jedné z nejstarších  Čhandógjópanišad  je zmínka o vzájemném propojení dechu a mysli,kde se říká, že obojí je neklidné a je potřeba je zklidnit. První v této snaze je zkrocení dechu Pozdější Švétášvatarópanišad říká: „ Nechť moudrý drží své tělo s horními částmi( hruď, hlava a šíje pozn.D.Zbavitel)  vzpřímené a nechá své smysly spolu s myslí vstoupit do srdce „ a pokračuje „ nechť potlačuje zde ( v těle) dýchání, ovládá své pohyby a dýchá nozdrami se sníženou rychlostí. Nechť moudrý drží pozorně svou mysl na uzdě jako vůz, do něhož jsou zapřaženi neposlušní koně „.

Propojení dechu s myslí je důležité i u Pataňdžáliho. Pokud adept zvládnul svůj dech ( pránájáma), začal další část cesty, totiž ovládat své smysly(pratjahára)Neboť mysl obrácená ven je v zajetí smyslů proto je potřeba stahovat mysl dovnitř, aby pozornost nebyla u toho, co přináší( často velmi nepřesně či dokonce zkresleně) naše smysly.Pokud jste někdy zažili, že při soustředění se na něco jste třeba úplně přestali vnímat podněty zvenčí( třeba hudbu či něčí slova) tak máte zkušenost s pratjahárou. Je to důvod, proč na hodinách mám potichu puštěnou hudbu, protože při soustředění se na jógovou praxi si posléze můžeme uvědomit, že hudbu přestáváme vnímat, tedy že je možné „neslyšet“ pokud se hluboce koncentruji.Je to pozornost stažená hluboko dovnitř, do ticha a klidu.

S předchozího vyplývá, že v sestavě se budeme věnovat ásanám a krijím podporujících prvotní zklidnění mysli, práci s dechem ( pránájámě) a samozřejmě pratjaháře. V závěru hodiny bude krátká technika dhárany- koncentrace na předmět.

Věřím, že kdo již získal určité zkušenosti z cvičení jógy  poznal, že cesta vede dál a neustrne na začátku.

Hodina předpokládá ovládání plného jógového dechu, techniky udžadžají,  a základní osvojení  klidné pozornosti při cvičení. Není proto úplně vhodná pro začátečníky.