Hodina jógy nebo „jen“ cvičení?
Otázka, která je v nadpisu mého článku, by Vás měla navést k pochopení toho, co by jste měli očekávat, jdete-li na hodinu jógy (v tomto případě hathajógy).
Ale začněme powerjógou, která je v dnešní době více v povědomí těch, kdo navštěvují lekce, kde je v názvu slovo jóga. (Zcela se vyhnu rozboru nesmyslu antigraviti jóga, která s jógou nemá zcela nic společného!)
Hodina powerjógy klade důraz na výkon, úsilí, posílení kondice a tím se zásadně odlišuje od klasického pojetí jógy. Součástí powerjógy by mělo být i jakési vědomí dechu a jeho prohlubování. Což mám dojem, se dnes často smrskává na povel „ dýchejte“. A to je i pro tento systém opravdu hodně málo. Při vší úctě k této aktivitě(!) je to sportovní aktivita, cvičení, vycházející z poloh klasické jógy, které jsou využívány k posílení těla a zvýšení jeho pružnosti bez hlubšího obsahu. Není mým úmyslem ji dehonestovat, už proto, že ji cvičím. Chci tím jen vysvětlit, že cvičit powerjógu a praktikovat jógu je obrovský rozdíl!!! Proč sama vedu lekce powerjógy? Vycházím z vlastní zkušenosti. To ona ve mne probudila touhu poznat a přiblížit se klasické józe. Byla prostředníkem k nalezení cesty, která se nakonec stala mou součástí. Proto se snažím na svých hodinách powerjógy vést každého k tomu, aby důsledně vnímal a soustředil se na to, co dělá. A jak na polohu či pohyb tělo, dech a mysl reaguje. Jak dál s tím pracovat. Platí, že díky pozornosti na tělo se každý učí dobře mu porozumět ale také ho přijímat, pochopit, kde jsou jeho limity, rezervy, ale i možnosti. Alespoň potud lze aplikovat prvky hathajógy v powerjóze. Stále ale platí, že powerjóga je víc soutěž , než nastolení harmonie. Soutěž těla, které vysílá signály „nemohu“ a vůle mysli, která Vám vnucuje „musíš“. A máme dojem, že to je to, co potřebujeme. Přitom každý z nás hledá onu harmonii, vyrovnání, ať už je fyzické nebo psychické. Powerjógou ji chceme nastolit formou většího či menšího násilí na sobě. Hathajógou ji nastolujeme formou vyváženosti, klidu a vnitřního hlubokého soustředění. Co Vám připadá lepší? A nyní k hathajógové praxi:
Předně je nutné říci, že to, že se postavíte na hlavu a nazvete to šírša ásanou ještě vůbec neznamená, že praktikujete jógu!!!! Můžete zvládnout i ty nejtěžší polohy či pohyby, které z jógy znáte a přitom to s jógou nebude mít zcela nic společného. Důležité je také zmínit, že obráceně jóga nemusí nutně znamenat jógové pozice. Je mnoho cest jógy, kde konečný cíl je dosahován jinak, než přes ásany či krije. Za všechny zmiňme ty nejznámější – džňánajógu, karmajógu a bhaktijógu.
Základem pro cvičení hathajógy se stal Paťandžáliho spis Jógasútry.(přesněji Pataňdžáliho učebnice jógy-výklad k Sámkhje) Zde je tato praxe představena v druhé knize v osmi stupních, které mají svoji posloupnost a postupnou důležitost. Na prvním místě stojí JAMA, což lze vyložit jako pětici zásad, kterých by se měl adept jógy vyvarovat. První je AHIMSÁ – nenásilnost (chápejme nenásilí nejen na druhých, ale i na sobě). Jednou větou – nedělám pozice do bolesti, nevytvářím násilí na svém těle. Jak zásadní rozdíl od powerjógy. Důležitosti JAMY a následné NIJAMY se budu věnovat v některém z dalších zamyšlení. Nicméně zbývajících devět se ve své podstatě nějakým způsobem vždy týkají Ahimsy.
O ásaně si můžete přečíst v oddíle Jógová praxe aneb jak správně cvičit.
Vedle toho se v hathajóze setkáte s dalšími metodami ( členění je opět dle osmidílné stezky Pataňdžáliho)
- Pránájáma – práce s dechem, dechové techniky,
- Prátjahára – stažení smyslů dovnitř a jejich postupné zjemňování,
- Dháraná – koncentrace,
- Dhjána – meditace,
- Samádhi – stav dokonalé meditace.
Krom toho pracuje hathjóga např. s bandhami ( stahy,uzávěry,techniky uzavírající určitou část těla), mudrami ( gesta např.rukou či obličeje), krijemi ) techniky pohybu v souladu s dechem dle Gítanandy, jinak očistné techniky těla).
Jistě je na místě otázka “ co je cílem tohoto snažení?“ A to je ta nejsložitější odpověď a zabrala by mnoho stran. Snad nám v souhrnu postačí obecně říci, že celá cesta jógy vede k poznání sebe sama, pochopení vlastní existence , k poznání dokonalého stavu vědomí.
Z předchozího snad dostatečně vyplývá, že klasická praxe jógy je komplexním systémem (i když o mnohém dalším zatím vůbec nebyla řeč). Jde v ní o něco zcela jiného, než o pouhou potřebu „dát tělu zabrat“. Já bych byla šťastná, kdyby se mi podařilo na mých hodinách probudit ve Vás touhu poznat tuto cestu.